Rozhovor s mojí maminkou

Moje maminka mi stále do všeho mluví. Mám ji moc ráda, moc nám vždycky pomohla, s hlídáním dětí, i finančně, vždycky mě zachránila od průšvihu. Ale kdyby mi jen tak do všeho nemluvila. Je to úplně se vším. Jak mám vychovávat své děti, kam si mám postavit skříň a co si mám a co zase nemám vzít sama na sebe. Stejné je to i s dekoracemi. Například můj obraz do obýváku by si představovala úplně jinak ten, co nám doma visí, mi kritizuje při každé návštěvě.

Holé stěny jsou někdy víc

Říká se, že někdy je méně více. Je to opravdu stará, ale pravdivá pravda. Když například někdo nemá vkus, nemá ten správný cit pro krásno, je určitě lepší se poradit s odborníkem. Já si myslím, že ten cit v sobě mám. Nemám ale cit pro střídmost. Jsem schopná dát vedle sebe sice věci pěkné, ale pěkná je každá zvlášť, vedle sebe už tak dobře nevypadají. Neumím se s nimi ale rozloučit, protože je mám všechny ráda. Proto jich mám v obýváku tolik.